Vědci našli nejhladovější černou díru vesmíru. Každý den spořádá celé Slunce. Podívejte na úžasné snímky

Je to dosud nejjasnější a nejsvítivější objekt, který byl kdy pozorován. Zároveň ukrývá supermasivní černou díru, jež láme rekordy. To je kvasar, označený jako J0529-4351. Astronomové proto neskrývají nadšení. „Při objevování jsem si připadal jako dítě hledající poklad,” řekl Christian Wolf.

Cesta k identifikování tohoto vesmírného útvaru nebyla jednoduchá. Vyfotografován byl již v roce 1980. Nikdo se ale o něj nezajímal. 

„Nalezení kvasarů, tedy jasných jader vzdálených galaxií, poháněných černými dírami,vyžaduje přesná pozorovací data z velkých oblastí oblohy,” píše Evropská jižní observatoř. „Jejich analýzu tak urychlil až nástup modelů strojového učení.”

Ani ty však nejsou neomylné. Automatizovaný průzkum informací, získaných z družice Gaia, označil J0529-4351 za hvězdu. Byl totiž příliš jasný.

Až díky loňskému pozorování z 2,3metrového dalekohledu ANU na observatoři Siding Spring v Austrálii odborníci zjistili, že jste o kvasar. Podrobnější průzkum ale vyžadoval větší teleskop a přesnější měření. Klíčová data poskytl spektrograf X-shooter na VTL, umístěný na chilské poušti Atacama.

J0529-4351

Kvasar J0529-4351 je více než 500 bilionů krát svítivější než Slunce. „Toto světlo pochází z horkého akrečního disku o průměru sedm světelných let,” uvedl astronom z Australské národní univerzity Samuel Lai. Podle něj se jedná největší diskovou strukturu ve vesmíru.

Hmota je přitahována černou dírou, která se zasluhuje o další rekordy. Nejenže má hmotnost 17 miliard Sluncí, ale každý den spotřebuje materiál o hmotnosti více než jedné naší hvěždy. Je to tedy nejrychleji rostoucí objekt nad našimi hlavami.

Emisím tohoto kvasaru navíc trvalo neuvěřitelných 12 miliard let, než se dostaly k detektorům na Very Large Telescope.

„Vidíme, že všechny galaxie mají ve svém jádru supermasivní černou díru, což znamená, že patří k jejich evoluci. Ani naše hvězdná soustava by bez té své nebyla tím, čím je dnes. Na otázku, jak se tyto objekty ovlivňují ale musíme nejdřív odpovědět,” přiznává Lai.

Pozorování vesmíru

Odborníci předpokládají, že nejrychleji rostoucí černá díra, která kdy byla pozorována a její kolegyně, budou perfektním cílem pro upgrade GRAVITY+ na VLT Interferometru. Ten byl navržen pro přesné měření jejich hmotnosti.

Kromě toho bude vědcům brzy k dispozici extrémně velký dalekohled o délce 36 metrů. Doufají, že to bude právě on, kdo jim pomůže charakterizovat zatím nepolapitelné šmouhy na noční obloze.

Christian Wolf upozorňuje, že nalezení a studium vzdálených supermasivních černých děr by mohlo vrhnout světlo na některé ze záhad raného vesmíru, včetně toho, jak se galaxie formují a vyvíjejí. To však není jediná jeho motivace.

„Nejvíce mě baví objevovat. Cítím se jako dítě při hře na hledání pokladů,” směje se.